Střípky z webu

     Když jsem se jednoho večera toulal po Webu, narazil jsem na zajímavý odkaz. Dovolím si tu z něho doslovně citovat, sám autor uvádí, že jej převzal odjinud.

Vratislav I. se stal roku 1086 stal králem českým; bylo potřeba postavit něco fakt velikého. Praha tehdy sestávala prostě ze dvou objektů, Prahy a Vyšehradu, dvou dřevěných pevností; mezi nimi byla dlouhá ulice, zvaná Kosmou Mezihrady. Po nějakém městě samozřejmě ani památky; v délce té ulice stály nějaké dřevěné baráky.

K dalšímu kouzlu je vhodné mít plán Prahy; pokud jsi z Prahy, je všechno snazší.

Králův neznámý architekt nejprve shledal vzdálenost mezi špičkou věže svatého Víta a špičkou věže svatého Petra a Pavla vzdáleností V. Poté vztyčil rovnoramenný trojúhelník k třetímu vrcholu na Poříčí, kde vznikl třetí bazilikální chrám. Při čemž vzdálenost Poříčí – Vyšehrad a Praha – Vyšehrad jsou shodné a vzdálenost Praha – Poříčí je rovna dvěma třetinám V. Trojúhelník s úhly dvakrát 70 a jednou 40 stupňů je zajímavý i tím, že krátká strana Poříčí – Praha vede přesně západovýchodně.

Cestou od Poříčí k Vyšehradu je kopec a není tam vidět. Takže byl vztyčen zdánlivě pomocný bod v polovině trasy Poříčí – Vyšehrad, a to rotunda svatého Longina (tehdy Štěpána). Vzniklý menší trojúhleník Poříčí – Praha – Štěpán je podobný s tím původním, dvě dlouhé strany mají délku 2/3V a ta kratší jsou 4/9V.

V polovině nové trasy Praha – Štěpán pak byl vztyčen další rozhodující bod sv. Kříže, srdce celého systému, kde byla dále vztyčena kolmice na osu Praha – Štěpán, vedoucí k dalším dvěma kostelům Filip na Smíchově – Kliment na Poříčí. Délka osy je 2/3V, jak jinak.

Smysl celého geometrického běsnění byl pak – po dolaďění odchylek – tento; když slunce, při pohledu od Kříže, vychází za svatým Štěpánem, je svátek svatého Štěpána, potažmo vánoce. Když pak slunce naopak zapadá za sv. Vítem, viděno od Kříže, pak je sv. Víta, tedy letní slunovrat.

No, a další králové pak přidali další jemnosti…. Tohle mluvím o době vrcholně primitivní, 11. století, kdy Praha vlastně neexistovala, a tento systém byl prakticky volně v krajině. První trojúhelník dodržuje vlastně ještě založení Prahy Karlem IV., a v dalších slunovratových směrech, například Pankrác – Vyšehrad, byla nechtěně vytyčena část dálnice D1… Jsme trpaslíci na ramenou obrů.

2. Jak je to doopravdy?

Jak už naznačuje mé jméno, jsem člověk krajně nedůvěřivý. A tak jsem vzal mapu Prahy, kružítko, pravítko, CorelDraw! 8 a začal jsem rýsovat, měřit... Ideální podobu celého systému vidíte na obrázku.

Ale když vezmeme do rukou mapu Prahy a pospojujeme na ní body tak, jako v ideálním případě, uvidíme trochu jiný obrázek.

Co odpovídá:

• vzdálenost katedrály sv. Víta na Hradě a baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě skutečně odpovídá vzdálenosti sv. Petra a Pavla od kostela sv. Petra na Poříčí
• rotunda sv. Longina leží přesně na linii spojující oba "Petry" - vyšehradského a poříčského
• spojnice svatovítské katedrály a rotundy sv. Longina prochází rotundou sv. Kříže na Starém Městě

Co neodpovídá:

• linie Vít - Poříčí se neshoduje "přesně" s linií východ-západ
• vzdálenost HRAD - Poříčí není 2/3, ale 3/4 vzdálenosti HRAD - Vyšehrad a Poříčí - Vyšehrad; stejně tak vzdálenost HRAD - Štěpán (Longin)
• rotunda sv. Longina dělí vzdálenost Poříčí - Vyšehrad nikoli v poměru 4:5, ale 6:5 (měřeno od Poříčí k Vyšehradu)
• rotunda sv. Kříže dělí vzdálenost Vít - Longin v poměru 4:3 (měřeno od Víta), nikoli 1:1
• jestliže vytyčíme kolmici na linii Vít - Longin v místě rotundy sv. Kříže, neprochází ani Klimentem na Poříčí, ani Filipem na Smíchově

Jisté je, že Praha má své skryté mystérium a zejména její církevní stavby byly budovány podle vysoce promyšlených plánů. Dokáže ale dnes někdo odhalit záměr tehdejších zasvěcených tvůrců?