Jednoho dne jsem se ocitl na stránkách diskuse o kvalitě a cenách dnešních potravin. Následující příspěvek mě zaujal natolik, že jsem ho bez svolení autora opsal z diskuse a rozhodl ho zachovat i pro další čtenáře. Přidal jsem odkazy na další články, ať si čtenář laskavě udělá obrázek sám. Přeju Vám dobrou chuť a silný žaludek!
(Pepa z depa, 17. 07. 2009 14:29) napsal(a):
Moji prarodiče říkali, co za blivasy se žralo za Protektorátu. Byla válka, byl hlad a všechno bylo na příděl. Náhražky kávy, margarín, šizený chleba, šizené rohlíky. Vstupem ČR do EU se vše vrátilo. Co se Hitlerovi nepodařilo válkou, to se dnešní EU podařilo "mírovou cestou". V současné době dochází k druhé fázi likvidace českého zemědělství a proud zahraničních šmejdů zde vrcholí. Naše potravinářství se snaží této nekalé konkurenci přizpůsobovat a z kvalitních produktů českých zemědělců dělá šmejdy, které se snaží držet cenovou konkurenci zahraničních blivajsů.
Je to samá náhražka. Kravský tuk je nahrazován tukem rostlinným (sójovým). Mléko se nesrazí, nejde z něj udělat domácí jogurt. Ale stojí 8,90 Kč. Nekupte to! Jogurty nejsou jogurty, je to jogurtová hatlapatla, do které je narván škrob nebo želatina, aby toho bylo víc. Jsou v tom usmrcené mikroorganismy. Ale stojí to 4,90 Kč. Nekupte to! Sýry nejsou sýry, ale náhražky, v nichž je mléčná bílkovina nahrazena bílkovinou rostlinnou (sója) anebo škroby. Zmrzliny či šlehačka, ty se též nepotkaly s mlékem, dělá se to všechno z umělých náhražek.
Pokud kupujete sýr na smažení, dobře se podívejte, zda je v názvu uvedeno "sýr na smažení" či pouze "Na smažení", "Smažák" apod. Pokud slovo "sýr" v názvu chybí, jedná se o náhražku, která sýr nikdy neviděla. Odměnou za ušetřené peníze Vám bude to, že se tato s.ačka rozteče a připálí po celé pánvi.
Mýtus rozemletých kostí
Mýtus rozemletých kostí podruhé
České párky jsou dnes z většiny plněny sójou, moukou nebo separátem. Co je to separát? Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodávají zvlášť. Zbytek - tedy kůže, kostra a vnitřnosti - se rozmixují, přecedí, obarví na červeno a přidavají se do párků a klobás, v případě párků do 40,- Kč za kilo tvoří spolu se sójou, chemikáliemi, éčky atd. jejich hlavní složku. Kdo kupujete dražší párky a nemáte je přímo z nějaké malé porážky, nejásejte. Tyto humusy se dnes přidávají i do dražších párků. Jak jsme však byli ubezpečeni Informačním centrem bezpečnosti potravin, z tvrdého strojního oddělování při výrobě separátu (SOM - strojově odělené maso) se získá velmi jemná masová pasta složená z částic menších než 1 mm, takže nehrozí žádná újma na zdraví. Akorát, že to žereme!
Pokud máte chuť na párky takové, jaké se vyráběly ještě před 20 lety, tj. z masa, jsou prakticky jedinou možností biopárky, které výše zmíněné humusy z kafilérie nesmějí (naštěstí!!!) obsahovat.
Různé bůčky a slanina jsou dnes vyráběny zejména z polských prasat, která mají jinou strukturu masa, než prasata česká, která jsou více masitá a jejichž bůčky obsahují více masa. Na polských bůčcích je to samé sádlo, ale nekupte to. Je to bílý a bílý maso je přece dietní!
(1)
Hovězí maso, které obchodníci kupují od jatek jako maso z krav za pár korun, je prodáváno jako kvalitní maso z mladých býčků.
(2)
Kečupy a hořčice nejsou hořčice, je to voda s moukou nebo se škrobem, ve které je s bídou 10% skutečného kečupu nebo skutečné hořčice. Dnes už se na některých "kečupech" vyskytuje na druhé straně malý název "kečupová" či "rajčatová omáčka". Tyto blivajsy se v regálech tváří jako kečupy, ale viděly rajčata leda tak z rychlíku.
Maso, zejména dovezené, je "nastavováno" vodou, které je do něho injekčně vpravována. Konzervy obsahují blíže nespecifikouvanou hmotu, která nemá s kousky dobrého masa, které jsme nacházeli v socialistických konzervách, nic společného. Landšmít, který se dřív vyráběl z masa a dal se nakrájený opéct nad ohněm, je dnes nedefinovatelný prejt z kůží a šlach slepený obarveným škrobem, který se vám buď po napíchnutí na knotlák rozpadne nebo nad ohněm rozteče. Dřívější pochoutka - lečo s moravskou klobásou - se dnes nedá žrát, protože ta zelenina vypadá, že už jednou někomu prošla žaludkem a ta klobása je sójová, chuťově je to na pozvracení. Různé saláty jsou zakonzervovány tak, aby vydržely, ale skutečnou majonézu viděly leda tak z rychlíku. Dorty a dezerty jsou vyráběny z náhražek, stejně jako různé oplatky a tyčinky. Sirupy nejsou vyráběny z ovoce, ale jedná se o vodu z cukrem, ve které je ovocná příchuť. A dalo by se pokračovat.
Takových a různých dalších šmejdů žereme stále více a více. Nezoufejme, bude hůř. Po likvidaci českých chovů vepřového dnes dochází k likvidaci českých chovů hovězího. To, co k nám chodí nyní ze západních zemí EU, či z Brazílie, jsou většinou staré zásoby zamraženého masa, které by ve Francii či v Německu nežral ani pes. Výjimku tvoří výběrové ekologické maso z Argentiny, jehož cena činí přes 300,- Kč/kg. Jinak maso, které se dováží pro dolních 10 miliónů, je většinou téměř prošlé. Některé maso obsahuje dokonce různé nemoci, které byly v Česku vymýceny již za první republiky či krátce po druhé světové válce. Zvěřina dovezená z ciziny obsahuje svalovce. Nehořekujme, na něco umřít musíme!
Ivana Picková, sdružení obrany spotřebitelů:
Drůbeží separát vznikne, když vezmete kuře a odřežete mu všechno maso, všechno zbylé semelete, přidáte ještě další šlachy, procedíte to a přidáte nějaký tuk a vepřové kůže. Přidáte-li k této směsi ještě tučné vepřové maso, nějaká aditiva a zahušťovadla, tak vám z toho může vzniknout drůbeží karbanátek, který se pod heslem: Jezte drůbeží výrobky, jsou zdravé, prodává.
Více zde
Kolemjdoucí 2009-07-15 20:30:04
Re: uzeniny jak to s nimi je
Strojně oddělované drůbeží maso (SOM) představuje tu část složky masa jatečně opracovaných těl drůbeže, která zbývá na kostrách drůbeže při zpracování na linkách pro mechanické nebo ruční dělení jednotlivých partií masa, případně na kostech při ručním vykosťování a rovněž jsou zde zahrnuty ořezá z prsních či stehenních řízků při finalizaci jednotlivých produktů nebo polotovarů z výroby drůbežářského průmyslu. Pod pojmem SOM se obecně rozumí maso oddělené od kostí vysokým tlakem. Produktem je masová pasta obsahující veškeré měkké části, které se do stroje vkládají. SOM obecně má různou kvalitu podle obsahu bílkovin nebo obsahu vápníku a dalších látek a podle způsobu oddělování. Podle způsobu oddělení vzniká SOM dvojího druhu. Menší část pochází z tzv. měkkého oddělování (někdy se mu také říká dvou nebo tří milimetrové maso). Kosti, chrupavky a další pevnější části jsou deformované jen minimálně a produkt má podobný charakter jako běžné mleté maso. Používá se v masném i drůbežářském průmyslu do „klasických" výrobků typu sekaná, hamburgery nebo nugety, Ize ho používat i do tepelně neopracovávaných výrobků typu zrajících salámů apod., protože má přísnější hygienické limity. Při tvrdém oddělování již dochází k drcení kostí a prakticky protlačování měkkých tkání přes síto a současné separaci kosterní drtě. Z tvrdého strojního oddělování se získá velmi jemná masová pasta složená z částic menších než 1 mm, která jde dále v neustále udržovaném chladicím řetězci na další zpracování na uzenářské výrobky, nebo se zamrazí a celé bloky jsou pak surovinou většinou pro masnou výrobu. Tento druh SOM je určen výhradně pro výrobky vyžadující tepelnou úpravu. Měkkým způsobem byly zpracovávány většinou suroviny s větším podílem svaloviny (ořezy prsních řízků, přední hřbety, krky), pro tvrdý způsob byl charakteristický naopak větší podíl tuku a kolagenních vaziv (zadní hřbety, stehenní kosti, kůže). Skladba suroviny se rovněž řídila potřebou navazující masné výroby, takže pro řadu surovin byl použit jak měkký tak tvrdý způsob strojního oddělování. Orientačně jsou v tabulce uvedeny i sumární výsledky dvou stanovení vápníku SOM z celých kuřat, která byla podrobena tvrdému způsobu strojního oddělení masa.
Filip 2009-07-06 01:32:50
Re: uzeniny jak to s nimi je
Velkovýrobny jsou hlídány naprosto stejně jako malé místní firmičky. Sice nejsem z masnářské branže, ale z pekárenské a moc dobře vím jak to chodí. Kdo zaplatí, ten nemá problém a může mít ve výrobě superbordel. Úplatky jsou ale obvykle schopny zaplatit jen vetší firmy s většími zisky. Malé firmy s malými zisky musí dodržovat pravidla. Samozřejmě, že ne všichni. Ti, co šidí na surovinách, mají taky finanční potenciál na úplatky.
Kdyby jste viděl některé pekárny, v životě by jste už nedal chleba do úst. Dnes 90% pekáren funguje na principu "vratků".
Prostě se napečou šmejdy za co nejnižší cenu ve velkém a dodají se supermarketům v množství, které nejsou schopny prodat. Supermarkety mají jistotu, že jim pečivo nedojde během dne a zbytek se vrátí. Ten se pak pomele a v pekárně se z něj upeče nový chleba. Takto se kumulují plísně s toxickými a karcinogenními účinky. Samozřejmě, že se vždycky přidá část nových surovin, ale představte si, že v chlebu je část, která už byla třeba 3x upečena. Toto je jedno z ohnisek civilizačních chorob a alergií. Tento systém nebyl běžný. Supermarkety ho nikdy nevyžadovaly. S tímto nápadem přišla společnost Delta pod vedením Paříků. To jsou lidi, kteří u nás zprznili pekařské umění. Bohužel se na to prodejci navykli a vyžadují levný chleba a ten je možné dodávat pouze a jen přes systém vratků.
Dám Vám příklad - naše pekárna má asi 100 zaměstnanců a řadíme se mezi střední pekárny. Poblíž Brna je podobná pekárna s trochu větší produkcí a na noční směně najdete 3 zaměstnance, kteří obsluhují velmi zajímavý stroj. Zjednodušeně vypadá asi takto - na jednom konci se do něj valí snad veškeré slané pečivo, jedno zda chleba nebo rohlíky a nebo třeba celozrnné pečivo. Stroj to semele a směs je dále upravována. Přidají se speciální směsi s enzymy a voda a další, pak se míchá těsto atd. atd. atd. a na druhém konci vyjede upečený chleba. Nevadí, že obsahuje sezam nebo mák a nebo lněné semínko. Pojmenuje se totiž "Královský chléb" a prodá se za 30 Kč...
Čokoláda
Jestlipak jste si všimli, že Orion už nemá Čokoládu na vaření ale jenom Na vaření. Malinkým písmem vzadu uvedeno "poleva". Želé arabesky již několik let nejsou v čokoládě, ale v polevě, cena jestli nevzrostla, tak bych se divila.
20.11.2007 00:11:43
Cross napsal(a):
Našla jsem na téma modifikovaný škrob:
Výraz „modifikovaný“ u slova „škrob“ nemá nic společného s genetickými modifikacemi, ale vyjadřuje způsob úpravy přírodního (nativního) škrobu. Znamená to, že škrob (např. bramborový, pšeničný, kukuřičný, rýžový) byl pomocí fyzikálně-chemických nebo enzymových postupů upraven, aby se dosáhlo takových fyzikálních a funkčních vlastností, v důsledku kterých splňuje tato látka v potravině svou úlohu – nejčastěji jako stabilizátor či zahušťovadlo.
Přírodní škroby, nejsou považovány za aditiva (nemají přidělena čísla E a jejich použití není regulováno předpisy o aditivech), ale za „potraviny“ - podobně jako např. sůl či cukr. Podobně nepatří mezi aditiva ani rozpustné škroby vznikající pouhým štěpením přírodních škrobů pomocí kyselin, enzymů či vysokých teplot.
Na rozdíl od toho modifikované škroby, které byly připraveny ze škrobů složitějšími zásahy než pouhým štěpením, patří mezi aditiva (čísla E 1404 až 1451), a jejich použití je regulováno vyhláškou o 304/2004. Přídavek této látky do potravin je naprosto obvyklý a je přípustný i do potravin pro děti. (sk)
http://www.agronavigator.cz...
20.11.2007 08:24:46
Sláva napsal(a):
Texty na obalu výrobku jsou uvedeny miniaturním písmem, které je pro zákazníka nečitelné. Text "Složení výrobku:" je čitelný pouze lupou. Asi platí,že když je uvedený text dlouhý, výrobek je nepoživatelný. Státní kotrolní orgány (ČOI,ispekce zemědělská a potravinářská) jsou na nic - vyhozené státní peníze. Státní úředníci na nic nedohlíží. Dozor mají pouze nad svými peněženkami a sedí na ministerstvu za velký prachy. O hygieně je škoda mluvit (psát). Uředníci čekají na zprávu z Bruselu o čínské produkci. Za státní inspektory odvedou práci novináři, kteří vyhlásí poplach o vadě výrobku. Státní uředníci čekají jak to dopadne, ale sami na nic nepříjdou. Nechápu tuto zbytečnou instituci. Ach jo.
http://www.agronavigator.cz...
20.11.2007 09:25:28
sidney napsal(a):
No ale podstata problemu je v tom, ze celkove jde o dobry obchod, do ktereho jsou zapojeni zdravotnici, potravinarske koncerny, farmaceuticke koncerny a stat. Soucislost: Vyplnova hmota, jak je dnes drtiva vetsina tzv. levnych potravin vyrabena nema patricne vyzivove parametry, proste lide by po ni neprezili dost dlouho (napr. rajce ze supermarketu ma pouze 20-30% hodnoty rajcete normalne vypestovaneho). No tak se rozjede reklama na vitaminy, doplnky stravy atd. Ze tim dosahneme toho, ze obyvatelstvo ma casem nejdrazsi moc, to nikoho nezajima. Lide, kteri se takto stravuji, jsou skvelym obchodem pro zdravotnictvi, protoze jsou casteji nemocni. No a pro stat to bude mit tu vyhodu, ze se prilis vysokeho veku nedoziji, takze nebude tolik starosti s duchodem. Za nejakych 20 let se vysledky projevi masove a jsme tam.
Jinak odpoved lidem, kteri rikaji, ze vsichni maji na vyber. Nemaji, vzhledem k nazvu potravin: jestlize platilo, ze parky se delaji z masa, jsou prodavany v uzenarstvi, tak by tam maso melo byt, protoze jinak se jedna o klamani zakazniku. Ne kazdy ma tolik znalosti, aby rozlustil, co je napsano na slozeni vyrobku. Takze, pokud jde o zeleninu, melo by byt uvedeno, ze to proste neni zelenina jako kdysi, ale tak trochu jina. To same plati ruznych nahrazkach apod. Humanitne vzdelani lide nemusi chemii zrovna moc rozumet...To nemluvim o lidech s nizsim vzdelanim... Jo, at si svobodne zvoli, ale musi vedet stejne jako kurak vi, ze si skodi, tak by vsichni meli znat pravdu o techto tzv. potravinach.
http://www.agronavigator.cz...
20.11.2007 09:40:23
leopardos napsal(a):
Nejdříve se obere maso z kostry, pak se kostry nahážou do řezačky, kde se nadrobno namelou. Tahle "sekaná" se pak na separátoru protlačí přes velmi jemné síto, přes které se kosti nedostanou. Takže ve skutečnosti tam opravdu moc masa není...
http://www.agronavigator.cz...
ivanapickova napsal(a):
http://www.agronavigator.cz...
20.11.2007 15:49:58
felis napsal(a):
pro Neo:
Já si naopak myslím, že je velmi důležité, že existují vyhlášky, které upřesňují, co a kolik čeho má potravina určitého názvu obsahovat. Např. název "bílá čokoláda". Obyčejný sladký a ochucený tuk by se neměl takto jmenovat.
Víte, kdybychom žili v utopistické společnosti, kde by všichni dodržovali, co se má na všech stupních, nebylo by třeba zákonů a vyhlášek. Jenže člověk tohle zkrátka nedokáže a jakmile se mu povolí uzda, okamžitě využije čehokoli a švindluje. V zásadě jde o to, že výrobky a jejich tradice vzala za své ve jménu honby zy zisky. Na etiketu vám vyrobím jakýkoli text. Navíc je velmi zdržující a absurdní sledovat co obsahuje výrobek, když to obsahovat nemá, protože to v minulosti neobsahoval a člověk automaticky věděl, co si kupuje dle prosté etikety. Ba naopak ošvindlené výrobky by měly mít jiný název. Uvedu jen takovou vzpomínku na mléko a rohlíky koupené za "bolševika". Nepředstavitelná pochoutka, za kterou byste dnes dali nevím co. O chlebu ani nemluvím a z mléka se dal kdykoli udělat bezva tvaroh. Zkuste to dnes z té emulze na chlazení obráběcích nožů!!..:o).
Dnes spotřebitel nemá žádnou volbu, protože v téhle uspěchané době je rád, když stihne supermarket. A těch pár vlaštovek "s biopotravinama" to neřeší. A trh, že se přizpůsobuje? Trh diktuje, co si koupíš, protože nemáš jinou volbu. A biopotraviny by také mohl být takový malý "placebo efekt" pro lidi, co zas věří jen obalu a etiketám.
Jediné co je snad kvalitní a bez éček, je vlastní pěstitelská produkce. A ten váš jmenovaný kvalitní a chutný páreček je zas jen um výrobce udělat ze sóji pravou pochoutku.
Když nasypete krávě do žlabu piliny a nasadíte jí zelené brejle, tak si taky pošmákne..:o) Zkrátka výrobcům vůbec nejde o zákazníka a kvalitu, ale o to, co nejvíc prodat a nekvalitou zahltit trh, aby se odstranily rozdíly a aby člověk nepoznal, co kvalitní je a že to s přehledem jde, nyní sklízíme výsledky.
Proč je v cukru moučka škrob a přísada proti hrudkování? Já chci moučku a hrudky si klidně rozdrtím ale kde ji koupím? Chci vanilkový cukr a ne vanilinový! Ale kde jej vzít? Kde kdykoli koupit vanilkové lusky, které byly za soudruha běžným kořeňovým artiklem? Kde koupit mlíko, které když mi nevydrží, udělám z něj tvaroh? Takže mi je prakticky diktováno, co mohu, tím, že jiné není.
A výrobky z Německa a Rakouska? Proč, když tu donedávna byly tak skvělé výrobky? Není to náhodou snaha cizích majitelů našich potravinových výrobců snížit jejich kvalitu, aby jsme kupovali zahraniční "kvalitu" a aby naši produkci zlikvidovali? Bych se tomu ani nedivil, protože to je zas jeden z důkazů, že nejde o zákazníka, ale o moc na trhu.
Další, co mne napadá při manipulaci s cenami vůči potravinám. Udržím chuťovou kvalitu, uberu kvalitní komoditu a tak dlouho to šulím, až se to stane předmětem šetření a pak se vymluvím, že pokud bych měl vyrábět kvalitu s potřebným množstvím kvalitních komodit, tak ovšem musím zvýšit markantně cenu, takže spotřebitel je vlastně rád, že má levnou a stále chutnou potravinu. Jenže on už neví, že se láduje něčím, co s původním výrobkem má jen název. A tak se uměle zvyšují ceny.
Takže lidé jásají jaké úžasné má pan císař šaty ale už málo kdo vnímá, že je vlastně nahej.
Následující receptura na obyčejné párky byla získána od nejmenovaného pracovníka jedné rakouské firmy, která vyrábí uzeniny na objednávku a podle cenových požadavků supermarketů a hypermarketů v ČR, zřejmě pod jednotným obalem.
Obyčejné párky, receptura na 100 kg výsledného produktu:
15 kg SEPARÁT (kostní moučka)
15 kg SÁDLA
26 kg KŮŽOVÁ EMULZE
10 kg A-GEL (chemie)
6 kg ŠKROB
22 kg LED (strouhanky pro spojení směsi, později zvodnatí)
2 kg SŮL
2 kg SÓJA
1 kg EMULGÁTOR
1 kg KOŘENÍ + BARVIVO
Výsledný produkt: 100 kg růžovoučkých párečků.
Pokud byste v receptu marně hledali maso, nespletli jste se, skutečně tam žádné není.
Dobrou chuť Vám přejí „SPOJENÉ KAFILÉRIE, a.s.“
Pro informaci – v psích konzervách je vlastně úplně to samé. Stačí osolit, hodit na pánev a chutná to úplně stejně. Akorát potom budete mít ještě hladkou hebkou srst, protože na rozdíl od párků obsahuje psí žrádlo vitamíny a minerály!
Další odkazy na téma OTRAVINY v našem životě:
Pro-BIO.CZ
Uzenáři pro zisk klamou lidi a vykrádají hovorovou češtinu
Radio.cz
Pochutnejte si na uzeninách