Jako lahůdku a taky trochu na zkoušku jsem si pořídil objektiv Pentacon 200/4 v provedení se závitem M42 a redukci na Pentaxí bajonet. Co tohle sklíčko dokáže, vidíte koneckonců sami. Na ukázkových fotkách je velmi snadno poznat rozdíl mezi šestilamelovou (Tokina) a patnáctilamelovou clonou (Meyer). Tokina má příšernej bokeh. Jako reportážní all-in-one objektiv nemá její ultrazoom konkurenci, ale v kresbě, detailech a vůbec celkovém podání prohrává s Meyerem na celé čáře.

Sotva jsem poprvé nasadil Meyera, zjistil jsem, že ačkoli mají mít s Tokinou stejnou ohniskovou vzdálenost - 200 mm (po přepočtu 300 mm), Meyer je "víc tele". Obraz je při stejném ohnisku tak o třetinu větší a to se často hodí.

Když jsme si doma prohlíželi fotky, začal jsem mít zase radost ze života. Zapomenu na všechny ty HSM, EX, APO a jiné a pořídím si sadu pevných skel na M42. Nejdostupnější jsou asi Carl Zeiss nebo Pentacon/Meyer. Na internetových fórech jsou kupy inzerátů a výsledná cena 5-6 pevných skel v pohodě nepřekročí cenu jednoho nového zoom objektivu s podstatně horšími vlastnostmi. Ano, daní za to bude nutnost pečlivě zvažovat, cože má zrovna člověk nasadit za objektiv. Nejde udělat zoooom a zmáčknout spoušť. Ale věřím, že to bude stát za to. Aspoň ve chvíli, kdy model nikam neuteče, než nasadím sptrávný objektiv.

Může to vypadat, že fotíme každý rok podobná zvířata. Ono to bude tím, že jsou asi nejfotogeničtější. Přemluvit surikatu k roli modelky moc práce nedá - ochotně zapózuje sama. A arové ve venkovní "voliéře" to mají v popisu práce. Zkuste si ale vyfotit třeba lachtana, předvádějícího akvabelu ve venkovním bazénu, když se vynoří sotva na vteřinu!