To jsme se zase jednou rozhodli vyrazit do přírody, když už máme tak krásnej podzim a volno, páč byla sobota a státní svátek k tomu. Andrea navrhla, že se pojedem' podívat na výlov rybníka. Jo, a vyrazíme v deset, to bude stačit. Balím si tak natěšenej v pátek večer nádobíčko, jedno sklo, druhý, ... kruci, pořád jsem si eště nekoupil ten přechodovej filtr! Venku je vostrý podzimní slunce, to naše DSko nerozchodí. Tak beru telefon a volám kámošovi Martinovi - "Zdar Martine, že mi zase půjčíš svůj nádherný Cokin?" - "Máš smůlu, jedem' do Českýho Ráje a potřebuju ho", ozvalo se ze sluchátka škodolibě.

Hmmm, zamyslel jsem se, nic není ztraceno - VK Foto má otevřeno i v sobotu dopoledne, koupím ho cestou. :-D A tak zatímco na břehu rybníka Zadní Topič v Blatné rybáři budili ryby bacítkem, připravovali sítě, kádě a jinej vercajk, nám se ještě zdály sladké sny. V deset jsme se konečně calá rodina naskládali do auta a oklikou přes zmíněný obchod jsme vyrazili směr Plzeň - Blatná.

A rybáři zatím na Topiči zatahovali sítě, voda se vařila stovkami kapříků i jiné šupinaté havěti, přemísťujícími se plynule přes váhu do kádí a my jsme se vařili na sluníčku v autě a Blatná ne a ne se přiblížit. Fišmistr už dávno zavolal "Hoří!!! a do bláta na dně rybníka vtrhli nedočkavě místní kluci s podběráky, aby taky ulovili nějakou rybu, když jsme konečně dorazili. S křížkem po funuse. Ještě jsme se mohli podívat, jak rybáři balí fidlátka, místní dechovka si dala poslední dva kousky a - bylo po všem. Tak snad příště...